Pod lupou Ewingův sarkom a osteosarkom
Píše se rok 2010 a Dr. Hamer žádá spřízněného právníka o pomoc při
vyřízení žádosti o politický azyl pro ženu s dvanáctiletou dcerou.
Do Norska uprchly z Německa. Důvod? Ohrožení dívky na životě.
Zvratem bylo odmítnutí diagnostické punkce navržené kvůli podezření na Ewingův sarkom. Z pohledu
státu si matka s dcerou dovolily příliš. Náraz byl tvrdý…
Není medicína jako medicína
Před lety jsem měla redakcí e-magazínu
PHOENIX
On-line přislíbeno, že
mi „otisknou“ mini-sérii článků o Hamerově Germánské nové
medicíně®. Úvodní text se líbil, nakonec z toho ale z neznámých
důvodů sešlo… Protože mi přijde škoda, aby už hotový článek jen tak
nečinně polehával v pomyslném šuplíku, můžete se do něj začíst teď
a tady. Prakticky v nezměněné podobě. Vychází z jednoho z mých
vůbec prvních příspěvků zde na blogu.
Viktor Emanuel von Savoyen je mrtev
Syn posledního italského krále
zemřel v únoru letošního roku v
Ženevě. Provázely ho skandály a opletačky s justicí.
Stál však také na samém počátku příběhu o „germánské“. Bez něho by s velkou pravděpodobností nedošlo v 80. letech minulého století k objevu pěti biologických přírodních zákonů.
Dirk, milovaný syn Dr. Hamera, by však žil!
Novinka v mamografickém vyšetření. Anebo ne?
V roce 2010 vydalo nakladatelství
Amici di Dirk Hamerovu knížku „Brustkrebs – der häufigste Krebs bei
Frauen?“ (Rakovina prsu – nejčastější rakovina u žen?). Na
straně 287 Dr. Hamer píše:
S léky se to má...
Symbolizují
léky pokrok, jak je nám předkládáno? Víme, jak působí? Jen lokálně?
A co mozek? Je z toho vynechán?
Mám pro vás pár překvapivých odpovědí...
Vysoký krevní tlak a proč s ním (ne)bojovat
Zlom
Do roku
2008 se považoval za normální tlak 100 + věk.
Poté byla světovou zdravotnickou organizací WHO
stanovena hranice
140.[1] Šmahem pro všechny. Vše
výš si dle svědomitých lékařů žádá „terapii“.
GNM® – reprodukovatelný fenomén
Školská medicína si zakládá
na tom, že je medicínou založenou na důkazech
(Evidence-based medicine). Jak ale naložit se zjištěním,
že v oblasti biomedicínského výzkumu se výsledky
stovek publikovaných studií nedaří zopakovat?
Přitom reprodukovatelnost se vedle
objektivnosti, kritičnosti a kontroly řadí k základním znakům vědy.
Má-li se výsledek výzkumu prohlásit za vědecký fakt, musí ho
potvrdit opakované testy. A stejných výsledků je třeba dobrat se
nehledě na místo a tým, který test provádí. Jenže to, zdá se,
bývávalo. O replikační krizi (nedostatečné
reprodukovatelnosti) nejen v medicíně se hovoří již od roku 2000.
Germánská nová
medicína® si je, pokud jde o reprodukovatelnost,
jistá v kramflecích. Přesvědčit se o
tom můžete ostatně
sami. Předkládám vám vyjádření Dr.
Hamera právě k tématu opakovatelnosti. (Původní text v němčině
ZDE.) Jestliže se v „germánské“ zatím
neorientujete, doporučuji vám neopomenout vysvětlivky pod
čarou.
Jak nás může poznamenat ztráta blízkého člověka
Dr. Hamera přiměla zkoumat příčiny
nemocí až vlastní nemoc. Nešlo mu na rozum, proč onemocněl zrovna
rakovinou varlete a zrovínka v době, kdy se cítil být
fyzicky na vrcholu svých sil. Teprve když si vzal
pod drobnohled vlastní prožívání, začal tušit souvislosti.
Psychicky byl dlouhé týdny na
dně.
Svá tušení si
chtěl přirozeně co nejdřve
ověřit. Jakmile se proto
uzdravil (podstoupil operaci), jal se vyptávat pacientů na klinice.
A výsledek? Všichni pacienti do
jednoho mu potvrdili, že
si před tím, než jim byla
diagnostikována rakovina, též prošli jistým
martyriem. Příběhy se lišily
jen obsahem. Ale i to začalo brzy dávat smysl.
Z dalšího
výzkumu vyplynulo, že právě na obsahu konkrétního traumatizujícího prožitku
závisí, jaký orgán rakovina "napadne".
Například
šokující ztráta blízkého člověka, jakou si prošel Dr. Hamer,
se pokaždé manifestovala jako rakovina
vnitřních pohlavních orgánů – varlete u
mužů a vaječníku u
žen.
Řekněme si
proč.
Jaký příběh vypráví osteoporóza
Ke „germánské" existuje jedna skvělá příručka. Za mne asi ten
nejucelenější materiál, jaký se
na německém knižním trhu k tématu kdy objevil.[1] Přitom je dobře
srozumitelný i pro laiky. V bichli je opravdu radost
listovat. I díky podrobnému rejstříku, který hledání výrazně
usnadňuje. Kdo četl můj velký eBook, ví, že se na tuto „encyklopedii“
poměrně často odvolávám. Dnes vám z ní předkládám příběh, který
hezky osvětluje příčinu osteoporózy. Plné pochopení vyžaduje
alespoň základní znalosti Hamerovy GNM®. Při čtení si prosím
všímejte časového rámce.
PŘÍBĚH
Anně (jméno se v původním textu neobjevuje, pozn. autorky), pravačce, byla ve věku 47 let v rámci preventivní prohlídky, jejíž součástí bylo i vyšetření měřící kvalitu kostní tkáně, překvapivě zjištěna „manifestní osteoporóza“ (srpen 1999).[2] Proč překvapivě?
Je nemoc smůla a zdraví štěstí? A jak je to s tou obávanou rakovinou prsu?
Pokud jde o první otázku v nadpisu,
budete patrně kývat hlavou na
souhlas. Nic proti tomu. Po štěstí touží snad bez výjimky každý a
zdravotně fit chceme být také všichni. Pokud se nám být tělesně a
duševně svěží z nějakého důvodu nedaří, máme zpravidla pocit, že je
nám štěstí na hony vzdáleno. Jenže tak
jednoduché to není. Jak zdraví, tak nemoc jsou ve své podstatě
moudré stavy a se štěstím nijak nesouvisí. Pochopit to můžeme,
pokud se oprostíme od převažujícího jednostranného náhledu na
nemoci a začneme na tento fenomén pohlížet jinou optikou. Před více
než 40 lety se o to pokusil německý lékař Dr. med. Mag. theol. Ryke
Geerd Hamer. Z jeho výzkumu následně vzešla
pětice biologických přírodních zákonů
platných jak pro lidi, tak zvířata.
Můj přítel sněhulák
Aby nevznikla mýlka, já ledového
panáka za přítele nemám. Sněhuláka si za
kamaráda vybrala
jedna malá holčička. A proč vám příběh
o tomto netradičním přátelství předkládám?
Za prvé je na něm hezky vidět, že když se prokoušeme Germánskou novou medicínou®, může to změnit náš pohled na řadu věcí, které nás do té doby tu více, tu méně lekaly. Za druhé jde o skvělou ukázku toho, jak se dají řešit problémy prakticky. Praktické řešení má moc vyřešit problém jednou provždy. Jak? Tím, že zabrání recidivě – opakovanému, jako šok vnímanému dramatickému prožitku, na který jsme nebyli připraveni, a to včetně následků ve formě nemoci. (Koho by zajímal výchozí text, může mrknout na Zprávy z terénu na webu jednoho z prvních "žáků" Dr. Hamera, Ing. Helmuta Pilhara.)
Nyní už ale k samotnému příběhu, jak jej zachytil strýc onoho malého děvčátka:
V lednu dostala moje dvacetiměsíční neteř horečku. V té době bydlela s maminkou u prarodičů, mých rodičů. Asi po třech dnech, kdy ji to odpoledne sužovala obzvláště vysoká horečka, se malá zničehonic zklidnila a na krátko ztratila vědomí (absence). Přitom se jí zkřivily směrem dovnitř v křeči ruce a zmodraly rtíky. K sobě přišla asi po půl minutě až minutě. A okamžitě se rozplakala... Pokus srazit horečku za pomoci čípků a studených zábalů nohou vyšel naprázdno. Vrátila se...
Známé vs. neznámé
Tonička spadne z kola, odře si koleno a pláče. Rodiče se ji snaží
utišit. Doma ránu omyjí a zastříknou dezinfekcí. Dál už to ale
neřeší. S klidem to nechají na matce přírodě. Vědí, že si s
odřeninou poradí – časem se vytvoří strup, který o pár týdnů později sám (!)
odpadne.
Zrovna tak
neplašíme, když si náš potomek zlomí ruku. Víme,
že za pár týdnů zlomenina
sama (!) sroste. Jen půjde o náročnější cestu než u zmíněné
odřeniny – povede přes ambulanci lékaře a napatlání divné hmoty na
ruku.
Dva „malé“ zázraky, nad kterými se nikdo nepozastavuje.
Pomalý, zato spolehlivý...
... zabiják.
A o čem je
řeč? O stresu, příznaku moderní
doby.
Není
ovšem stres jako stres.
Nejspíš to víte. Eustres, spojený s
pracovní schůzkou, zkouškou či svatbou, například, nám neškodí.
Zlepšuje naše výkony a my ho pociťujeme jako snesitelné napětí.
Distres naše každodenní fungování naopak ztěžuje
a námi podávané výkony kazí. Často ho navíc doprovází kamarádka
úzkost. Stanovit, kudy vede hranice mezi oběma stresy, je obtížné,
ne-li zcela nemožné…
Germánská nová medicína® nabízí poněkud jiný úhel pohledu na stres. Dr. Hamer přišel výzkumem na to, že stresovou reakci aktivují v těle – de facto okamžitě – také naše šokující prožitky, resp. tzv. biologické konflikty.
Co má společného závrať a padající hrnec?
Jak byste reagovali, kdyby se někomu z vašich blízkých začala
zničehonic šíleně motat a
ukrutně bolet hlava, navíc by zbledl a vy mu sotva nahmatali puls?
Sáhli byste po mobilu a zavolali záchranku? Pravděpodobně ano.
Panika by si to žádala. Zachovat stoický klid by patrně zvládl
jenom pokročilý student zákonů a zákonitostí medicínského systému
Germánské nové medicíny® Dr. Hamera.
O co by se
přitom opíral?
Vycházel by z toho, že s největší pravděpodobností udeřila ona obávaná „hodina pravdy", resp. „krize" – „krize" hojivé fáze jistého aktuálně spuštěného „zvláštního programu"[1]. Byl by proto ve střehu, ale víceméně klidný.
Tady na blogu
jsem se o „krizi"
zmínila prvně
v příběhu o dvanáctiletém Simonovi,
kterého, jak si možná vzpomínáte, sužovaly
epileptické záchvaty. Podruhé pak o ní byla řeč
ve třetí části blogu o horečce. Dnešní setkání tak je
třetí v pořadí.
Odvyprávím vám příběh muže (do originálu můžete nahlédnout
TU), jehož
manželku během přípravy
snídaně překvapila zdravotní
indispozice. Onoho muže to však
nezaskočilo a ani nepřimělo v
panice vytočit číslo záchranné služby. Díky znalostem GNM® totiž
věděl, proč k tomu došlo (po konkrétním prožitku ovšem bylo třeba
ještě pátrat) a že brzy bude po všem.
Horečka – zlo, nebo dobro? 3.
Vládnete-li němčinou, můžete si celý text přečíst na Christianově
webu Informationsdienst
Joswig v rubrice „Neue Medizin“.
Příčina rakoviny plic (příklad):
(Jedinou) příčinou rakoviny plic (karcinomu plicních sklípků) je prožitek strachu ze smrti znamenající pro lidský organismus biologický konflikt. Jde o to, že se náhle a naprosto nečekaně dostaneme do nějaké pro nás dramatické až šokující situace, na kterou jsme se nemohli předem připravit a kterou si nadto prožijeme v psychické izolaci. Je to moment, kdy nejsme vůbec s to reagovat rozumově a ovládá nás emoce strachu.
Horečka – zlo, nebo dobro? 2.
V
"jedničce" jsme do problematiky
horečky jemně vpluli. Ve "dvojce" nás proud
zanese o pořádný kus dál. Ráda bych vás totiž seznámila s textem z
pera Christiana Joswiga, pilného šiřitele poznatků o biologických
zákonitostech zastřešených pojmem Germánská nová medicína®.
Christian tu s námi bohužel už není. Zemřel před lety ve věku 54
let. Jeho článek je však stále dohledatelný na webové stránce
Informationsdienst
Jowig
v rubrice „Neue Medizin“. Jde o překlad první
části. Jak jsem koupila, tak prodávám.
Horečky se není třeba bát
(Autor: Christian Joswig)
„Normální“ teplota lidského těla je asi 36 až 37 °C. Při vyšších hodnotách se mluví o zvýšené teplotě a horečce. Za vysokou horečku se považuje tělesná teplota přesahující 39 °C. Ve školské medicíně sice nepanuje jednotný názor, často se v ní však hovoří o tom, že by se měla horečka snižovat v případech, kdy vystoupá nad 40 °C nebo přetrvává delší dobu a jedince silně vysiluje.
Nauka o výživě
Abychom si fenomén horečky vysvětlili, musíme začít zeširoka a podívat se na okolnosti látkové výměny a také téma výživy (ostatně dosti zajímavé).
Horečka – zlo, nebo dobro? 1.
K čemu je horečka dobrá? Má nějaký biologický smysl? Podle
Germánské nové medicíny® Dr. Hamera jednoznačně ano. Podobně jako každý jiný proces v těle. Pojďme na
to ale od začátku…
Horečka, či potenciálně smrtící hypertermie?
Věděli jste, že je tělesná teplota velmi individuální a závisí na různých faktorech? Kupříkladu na denní době? Nejnižší je ráno (kolem šesté) a maxima dosahuje v odpoledních hodinách (od 16 do 18 hod.). Výkyvy teploty má na svědomí ale také věk, těhotenství, fáze menstruačního cyklu nebo to, zda se cítíme sytí.
V hledáčku epilepsie
Kde je u
epileptických záchvatů zakopán pomyslný pes, akademická medicína
dodnes netuší. Hledá příčinu,
kde se dá. Germánská nová medicína® Dr. Hamera
oproti ní přesně ví, odkud vítr fouká. A protože příklad řekne víc
než suchá teorie, jeden takový tu dnes posdílím. Kdo by rád i
vysvětlení tohoto fenoménu, ten se také dočká. Ve druhé
části.
Simonovi bylo 12 let a už pět let trpěl záchvaty. K prvnímu došlo ausgerechnet na dovolené v zahraničí. Pro oba rodiče to byl obrovský šok.
Pravda vás osvobodí, ale…
… nejprve vás nase.e. Tak zní titul
Glorie Steinem (k zakoupení např.
na Amazonu). Knihu jsem nečetla, ale její název mi hovoří z
duše. V posledních jedenácti letech jsem se totiž zásadně na...
třikrát. Poprvé když mě bývalý přítel vyvedl z omylu, že stávající
struktury pracují pro mé blaho. Podruhé když jsem poodhrnula závoj
(spíše tlustou deku) halící dveře vedoucí k uvěřitelnější historii
lidstva, než jaká nám je předkládána. A potřetí když jsem narazila
na ne-mainstreamový medicínský model – Germánskou novou medicínu®
Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerda Hamera.
Bradavice – proč se objevují?
Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka
měla na palci ruky (bohužel už nevím které) bradavici. Ne a ne se jí zbavit. Nakonec
to bradavici asi přestalo bavit, protože zmizela.
Sama od sebe. To bylo radosti! No dnes už malá nejsem a také
vím, co se nám ty nepříjemné potvůrky snaží říct. Ukážu vám to na
jednom skutečném příběhu.