Horečka – zlo, nebo dobro? 1.

K čemu je horečka dobrá? Má nějaký biologický smysl? Podle Germánské nové medicíny® Dr. Hamera jednoznačně ano. Podobně jako každý jiný proces v těle. Pojďme na to ale od začátku…

Horečka, či potenciálně smrtící hypertermie?

Věděli jste, že je tělesná teplota velmi individuální a závisí na různých faktorech? Kupříkladu na denní době? Nejnižší je ráno (kolem šesté) a maxima dosahuje v odpoledních hodinách (od 16 do 18 hod.). Výkyvy teploty má na svědomí ale také věk, těhotenství, fáze menstruačního cyklu nebo to, zda se cítíme sytí. 

Za zvýšenou tělesnou teplotou (od 37,5 °C) stojí zpravidla horečka. Příčinou však může být také jev zvaný hypertermie.

Máme-li horečku, znamená to, že se teplota našeho těla zvýšila více, než je obvyklá denní odchylka (za normálních okolností se teplota pohybuje v rozmezí 36,5 až 37 stupně Celsia). Tento stav je vyvolán aktivitou hypotalamu[1]. Běžně se přitom teplota nezvýší nad 41,1 °C.

S hypertermií se to má jinak. Vyvolává ji nadměrná produkce tepla, nadměrná teplota prostředí nebo narušený výdej tepla tělem. Společným znakem je ochromení regulačního mechanismu organismu.

Nadměrná produkce tepla se obvykle objevuje u (mladých) lidí, kteří pracují nebo sportují v horkém prostředí. Může být ale též důsledkem užívání léků, jež zrychlují metabolismus (amfetaminy, kokain, metamfetaminy, exogenní hormon štítné žlázy).

Je-li hypertermie vyvolána nadměrnou teplotou prostředí, jedná se o klasický úpal. Tady jsou zvlášť ohroženi starší lidé nebo novorozenci, kteří ještě nemají vyzrálé termoregulační mechanismy.

Při hypertermii stoupá tělesná teplota nad 40 °C. K symptomům patří zrychlené dýchání, zrychlená srdeční frekvence, závratě, slabost či zvracení. Pozorovatelná může být též zmatenost, delirium, křeče nebo kóma (těžký stav bezvědomí).

U takzvané námahové hypertermie (práce, sport), kdy se potíme, mohou vylétnout i hodnoty pro krevní tlak. Pokud tento stav přetrvává delší dobu, může dojít až k selhání krevního oběhu. To vyvolá následně hypotenzi (nízký tlak). Naše kůže bude po chvíli studená.

Horká, suchá kůže je zase pozdní známkou tak zvané ne-námahové hypertermie, která je vyvolána nadměrnou teplotou prostředí.

Na hypertermii nezabírají antipyretika (látky snižující horečku). Důvodem je, že teplota nastavená hypotalamem vykazuje normální hodnoty.

Terapie probíhá u hypertermie agresivně. Cílem je zabránit trvalému poškození nebo dokonce úmrtí jedince. Provádí se rychlé ochlazování těla – namočení do chladné (nikoli ledové) vody; ovívání, zejména obličeje, aby došlo k ochlazení mozku a důležitých orgánů; přikládání sáčků s ledem na krk, na slabiny a do podpaží. V případě život ohrožující situace vyžadující rychlé ochlazení se člověk obkládá ledem. Pakliže tyto externí metody ochlazování nevykazují žádný efekt, může být lékařem nařízeno ochlazování interní. Pomocí výplachu tělních dutin chladným fyziologickým roztokem.

Platí, že ochlazování nesmí být nikdy příliš rychlé, aby se člověk nezačal třást. Třes totiž vyvolává zvyšující se tělesnou teplotu.

Vraťme se ale zpátky k horečce, která nás přirozeně zajímá více.

Je nutné ji léčit?

Tak o tom nepanuje mezi experty školské medicíny jednotný názor. Na horečku se totiž nahlíží jako na obranný mechanismus těla. Kromě toho zrychluje horečka látkovou výměnu, což rovněž pomáhá tělu uzdravovat se.

Obecně se dá říci, že ukazuje-li teploměr o něco víc, než je obvyklé, není třeba panikařit. Nejedná-li se o vážný horečnatý stav doprovázený dalšími příznaky, není ani potřeba sahat po lécích.

„Proti lékům hovoří i rozsáhlé odborné studie, jež naznačují, že kyselina acetylsalicylová, obsažená např. v aspirinu a acylpyrinu, a další léky užívané ke snížení teploty mohou průběh nemoci, ať už je to chřipka, nachlazení či zánět horních cest dýchacích, dokonce zhoršit. Z výzkumů navíc plyne, že antipyretika zároveň potlačují tvorbu a účinek protilátek v těle nemocného, a tím prodlužují dobu rekonvalescence. Velkou chybou je podle odborníků nasazení antibiotik hned na počátku teploty u běžného nachlazení. Obvykle jde o virovou, a tedy na antibiotika nereagující infekci.“

Jedna z nedávných studií dokonce uvádí, že agresivní léčba horečky může u určitých pacientů vést ke zvýšení mortality.

Jak vidíte, horečka je zvláštní jev. GNM® ji navíc přisuzuje ještě další funkci. O tom ale až příště.  

K druhému dílu se dostanete TUDY.