Viktor Emanuel von Savoyen je mrtev

Syn posledního italského krále zemřel v únoru letošního roku v Ženevě. Provázely ho skandály a opletačky s justicí.

Stál však také na samém počátku příběhu o „germánské“. Bez něho by s velkou pravděpodobností nedošlo v 80. letech minulého století k objevu pěti biologických přírodních zákonů. 

Dirk, milovaný syn Dr. Hamera, by však žil!

Jeho život ukončily v srpnu 1978 na ostrově Cavallo u Korsiky výstřely z poloautomatické pušky zmiňovaného italského šlechtice.

K očekávánému soudnímu procesu došlo až 13 let poté, co devatenáctiletý Dirk po několika prodělaných operacích, mimo jiné amputaci nohy, zemřel. Jeho matka se procesu už nedožila, zemřela 7 let po tragické události.

Obvinění z úkladné vraždy byl ale Viktor Emanuel von Savoyen v listopadu 1991 soudem zproštěn. Uložen mu byl jenom šestiměsíční podmíněný trest za nezákonné držení zbraní „mimo domov“.

Rodina hovořila o „urážce a frašce“ a Dr. Hamer se proti rozsudku odvolal.

Zda šlo o nešťastnou náhodu (jednání v sebeobraně, účast dalších osob, kteří z místa činu uprchli a nebyli identifikováni, potažmo ostrá hádka s jiným playboym kvůli ukradenému člunu završená střelbou), jak prohlašoval obžalovaný aristokrat, resp. jeho obhájce, nebo skutečně o vraždu, jak tvrdil Dr. Hamer, se už asi nikdy nedozvíme.

Podle všeho však justice nehrála tak úplně fér.

V roce 2006, kdy princ Savojský (69) seděl ve vazbě v jihoitalské Potenze v souvislosti se svými  špinavými obchody, kvůli kterým byl i odposloucháván, německý Das Neue Blatt napsal: „Nyní se však pachatel usvědčil sám. Spoluvězňům se chlubil: ‚Tehdy jsem soudce napálil.‘“[1]

Tisk se o tomto prořeknutí dozvěděl od vyšetřujícího soudce. O případu tehdy informovala četná italská média...

Smutný příběh, který i po dlouhých letech vzbuzuje řadu otázek: 

Je možné, že byl soud zmanipulován? Je možné, že se nechal soudce, státní zástupce i tisk „napálit“? Proč by to dělali? Byl na ně vyvíjen nátlak? Podlehli snad svodu peněz?

Dnes, s odstupem času, je podle mne možné dovolit si i tento úhel pohledu: Ze sta procent (ne-li víc) tu došlo naplnění rčení „všechno zlé je k něčemu dobré“.

Dirk měl kliku na rodiče. Opravdu ho milovali. Jeho násilná smrt pro ně znamenala obrovský šok. Vedla k prolití potoků slz. Bohužel také k nastartování tělesných změn u Dirkova otce – onemocněl rakovinou varlat.

Po vyléčení ale začal zvídavý Dr. Hamer bádat. A jeho domněnky se potvrdily. Výzkum ukázal jasnou souvislost mezi zlým prožitkem a nemocí.

Brzy byla zformulována obecná definice niterných prožitků majících na svědomí nejrůznější změny jak na psychické, tak tělesné úrovni (mozek, orgán), které my povětšinou zveme nemoci. 

Tyto spouštěče, resp. příčiny tzv. nemocí pojmenoval Dr. Hamer Syndromem Dirka Hamera (DHS).[2] Na počest svéha syna.