Pravda vás osvobodí, ale…
… nejprve vás nase.e. Tak zní titul Glorie Steinem (k zakoupení např. na Amazonu).
Knihu jsem nečetla, ale její název mi hovoří z duše. V posledních
jedenácti letech jsem se totiž zásadně na... třikrát. Poprvé když mě bývalý
přítel vyvedl z omylu, že stávající struktury pracují pro mé blaho.
Podruhé když jsem poodhrnula závoj (spíše tlustou deku) halící dveře
vedoucí k uvěřitelnější historii lidstva, než jaká nám je předkládána. A potřetí když jsem narazila na
ne-mainstreamový medicínský model – Germánskou novou medicínu® Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerda
Hamera.
Zda byla má reakce ve třetím případě adekvátní,
můžete nyní posoudit sami. Podíváme se spolu na to, jak si vedou školská medicína a naše „germánská“, co se týče znalosti příčin nemocí. Při volbě příkladů jsem nesledovala žádná specifická kritéria.
Poznámka: Konfliktem se v textu rozumí důsledek více
či méně šokujícího prožitku, který nás vykolejil či dostal mimo zaběhaný řád a jejž si lze představit jako nečekanou dramatickou situaci, kterou jsme nadto prožili v psychické izolaci, tedy byli jsme na
„to" sami (více v mini-eBooku zdarma, podrobně pak vše vysvětluji ve velkém eBooku).
Atopický ekzém
| Školská medicína: | Germánská nová medicína®: |
| „Na rozvoji atopického ekzému se podílí faktory genetické, dále defekt kožní bariéry, imunologická odpověď, vlivy životního prostředí a infekční agens. Atopický ekzém zhoršují například alergeny, mikroby, dráždivé látky, hormonální i klimatické faktory nebo též psychický stres.“ (Přes veškerý vědecký pokrok se dosud nepodařilo najít jednotnou příčinu!) | GNM® považuje za příčinu tzv. konflikt z odloučení. Buď jsme kontakt k někomu náhle ztratili, resp. ho už přes kůži nemáme, ale chceme ho mít, toužíme po něm. Anebo takový kontakt máme, ale je nám nepříjemný, je ho moc apod., a proto ho nechceme. Příklady: dítko postrádá dostatečné hlazení od rodičů; násilné odloučeni (maminka nastoupí příliš brzy zpět do práce, stěhování, smrt domácího mazlíčka aj.). |
Šedý zákal
| Školská medicína: | Germánská nová medicína®: |
| „Přesné příčiny vzniku šedého zákalu nejsou zcela známy, ovlivnit jej mohou některé nemoci – cukrovka, zánětlivá onemocnění a úrazy oka, určitý vliv mohou mít také vyšší dioptrické vady. K dalším faktorům ovlivňujícím vznik katarakty patří genetické vlivy, některé metabolické a systémové choroby, pohlaví (častější je u žen), rasa (více u černochů), ale i dlouhodobá aplikace některých očních kapek či užívání některých léků (cytostatika, kortikoidy apod.) | Podle GNM® spočívá příčina šedého zákalu ve velmi silném vizuálním konfliktu z odloučení – někoho nebo něco jsme ztratili nečekaně z očí, popřípadě máme velký strach, že se tak stane. Příklady: žena je odsunuta do domova důchodců, postrádá svůj byt, sousedy, předměty z bytu atd.; smrt životního partnera/partnerky; budoucí exmanžel vyhrožuje své ještě ženě, že si zaplatí toho nejlepšího advokáta a vezme jí děti (samozřejmě to může být naopak a žena může vyhrožovat muži). |
Polypy v tlustém střevě
| Školská medicína: | Germánská nová medicína®: |
| „Lékaři neznají přesnou příčinu střevních polypů, ale je zřejmé, že polypy jsou výsledkem abnormálního růstu tkáně.“ | Příčinou je zde tzv. konflikt sousta, kdy pociťujeme nějaký nestravitelný hněv či zlost. To nás zatěžuje, nemůžeme se toho zbavit. Přeneseně „to sousto“ vyloučit. Příklady pro takové sousto: výtka, výčitka, nějaká zákeřnost či neupřímnost z něčí strany. |
Roztroušená skleróza
| Školská medicína: | Germánská nová medicína®: |
| „Přestože o procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá.“ Údajně může mít mnoho různých příčin, a proto se hovoří o tzv. multifaktoriálním onemocnění. Dále se předpokládá genetický vliv či zapojení infekce. Během studií prý došlo též k odhalení různých rizikových faktorů prostředí. |
Termín RS
„germánská" nepoužívá. Místo něho hovoří o MOTORICKÝCH POSTIŽENÍCH (poruchách
hybnosti, svalové slabosti) a/nebo senzorických (smyslových) postiženích,
jež se dají přesně zařadit do tzv. homunkula[1]
v motorické a/nebo senzorické oblasti mozkové kůry.
Bohužel tato problematika je o něco komplikovanější. Podrobněji se jí věnuji ve velkém eBooku. V každém případě je tu na vině tzv. motorický konflikt – strach, že jsem „spoután“, nesmím se, anebo se nemohu hýbat, popřípadě se hýbat nechci. U poruch motoriky (hybnosti) v případě NOHOU jde o konflikty s obsahem „nemohu uniknout“, nebo „nemohu někam s někým jít“, popřípadě „nevím si už rady / nevím kudy kam“. U PAŽÍ jde zase o konflikt „nemoci se bránit“, nebo „nemoci něco pevně držet / zachytit“. Je-li postiženo ZÁDOVÉ SVALSTVO a/nebo SVALY RAMEN, má konflikt obsah „nemoci se něčemu vyhnout“. Příklady: úraz u člověka milujícího sportovní aktivity s následným vynuceným déletrvajícím klidem; děsivá diagnóza, že jednoho dne budu potřebovat invalidní vozík. [1] Jako HOMUNKULUS se označuje „malý člověk skrývající se v našem mozku“. Jde o projekci lidského těla na povrch mozkové kůry. MOTORICKÝ HOMUNKULUS připomíná človíčka, který přelézal mozkovou kůru, noha mu zapadla do zářezu mezi hemisférami, on zakopl a spadl – dolní končetiny tak najdeme hned u zářezu, horní končetiny na boku hemisféry a hlavu až pod nimi. |
V tomto
blogovém příspěvku jsem se pokusila objasnit, jak je to z pohledu „germánské“ s oparem. V mini-eBooku
zdarma si zase můžete přečíst o chřipce, potažmo zánětu hltanu.
Na závěr dodám jedno rčení: Důvěřuj, ale prověřuj! A proto důvěřujme, ale zároveň také prověřujme a ověřujme! A to jak práci bílých plášťů, tak i tu Dr. Hamera. Ostatně nic jiného po nás tento geniální lékař nežádal.
„Nevěřte
všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem
sami!“ Jan Amos Komenský