Srdce – mechanická pumpa, nebo něco víc?

Kdo se domnívá, že nejdůležitějším orgánem v lidském těle je mozek, je vedle jak ta jedle. Již v roce 1991 byl v časopise Neurocardiology publikován vědecký objev[1], který prvenství přisoudil lidskému srdci. Mozek je jen částí příběhu. A ten začíná v srdci.

V něm vědci odhalili na 40 tisíc specializovaných buněk – senzorických neuritů[2] – tvořících jakousi komunikační síť. Bylo zjištěno, že tyto buňky plní stejnou funkci jako neurony[3] nacházející se v mozku. Proto se zrodilo označení „malý mozek v srdci“.

Ani otitulování srdce „parťákem" kompjútru není od věci, neboť mezi srdcem a mozkem probíhá nepřetržitý "rozhovor". Srdce informuje mozek o tom, co tělo v daný okamžik potřebuje. Třeba větší množství adrenalinu při stresující situaci.

Srdce a mozek tvoří jednu mocnou neurální síť!

Podle vědců disponuje srdce jistou inteligencí. Jenže u ní to nekončí. Podle všeho je tento orgán rovněž důležitým zdrojem vzpomínek[4], hluboké intuice a samo-léčení. Podílí se také na schopnostech super-učení nebo předvídání budoucnosti. Mimo to je též biologickým orgánem, který dává život.

Tohle všechno je pak (nepřekvapivě) v souladu s přesvědčením našich předků, kteří si srdce velmi cenili.

A jak srdce s mozkem "hovoří"?

Srdce, které reaguje na okolní svět jako první, převádí jazyk těla – emoce – na elektrický jazyk nervového systému, aby mozek zasílaným vzkazům rozuměl.

Zajímá-li vás, co vaše srdce vašemu kompjútru zrovna sděluje, měli byste stočit pozornost ke svým pocitům. Cítíte-li se v bezpečí a naplněni láskou, můžete si být jisti, že vaše srdce vysílá do mozku dobře srozumitelný signál, na jehož základě bude vaše tělo zaplaveno příjemnou chemií. Ta umožní regeneraci a léčení. Vnímáte-li ohrožení nebo pociťujete-li negativní emoce, obdrží váš mozek od srdce naopak dost drsný a chaotický signál. Jemu pak bude přirozeně odpovídat i namixovaná chemie. Na regeneraci a léčení se v takovém případě nedostane.

Jak nazíráme realitu, hraje opravdu významnou roli. Bylo zjištěno, že vnitřní stavy a emoce ovlivňují srdeční tep nebo že stres a negativní emoce mají za následek poruchy srdečního rytmu. Jsou-li naše prožitky pozitivní, je rytmus srdce vyrovnanější – tepe pravidelně a stabilně.  

O tom, že srdce reaguje velmi citlivě na jakékoliv emoční stavy, vypovídají také různá úsloví, jež se zrodila ze zkušeností generací: „mít srdce na dlani“, mít zlomené srdce“, „mít srdce z ledu“ apod.

A jak to všechno souvisí s Dr. Hamerem a jeho Germánskou novou medicínou®?

V „germánské“ se točí všechno kolem prožitků. Ty jsou doslova alfou a omegou všeho. Vše, co bylo o srdci - které je u prožívání první na ráně - řečeno výše, tak krásně zapadá do Hamerovy představy o člověku jako tříúrovňové bytosti. Zohledňování roviny psychické, roviny mozku a roviny orgánu je základní tezí Germanische Neue Medizin® (více se o tom dozvíte v mini-eBooku zdarma).

Kromě toho, že mozek „zalívá“ po vyhodnocení signálů přicházejících ze srdce tělo příslušnými hormony a dalšími chemickými látkami, dává po splnění určitých podmínek jasný befél tkáním a orgánům odpovídajícím danému prožitku k zahájení potřebných změn. Vše to probíhá ve zlomcích sekund… Pracuje-li organismus na těchto změnách déle, než je zdrávo, můžeme po čase registrovat nepříjemné symptomy nebo se cítít nemocní.