Vyrážka na zádech osmiletého chlapce
Byli jsme na pikniku. Náš osmiletý syn si hrál se dvěma holčičkami našich dobrých přátel (asi 10 a 5 let) v přilehlém lese. Za půl hodiny se měly děti vrátit k večeři.
Uplynulo devadesát minut, aniž by se objevily. My dospělí jsme mezitím jedli a povídali si. Po večeři jsme však začali mít obavy a pustili se do prohledávání lesíka. Hlasitě jsme děti volali. Nebylo po nich ani stopy. Po několika dalších pátracích kolečkách jsme je konečně našli. Starší dívka řekla, že byli celou dobu na jednom místě, sbírali ostružiny a naše volání neslyšeli.
Náš syn si nás vzal na chvíli stranou. Byl hotový a říkal, že to není pravda, že byli celou dobu pryč, ale že to nemá nikomu říkat.
Během oněch dvou hodin nepřítomnosti se podle syna stalo následující: Nejprve se chtěla starší z dívek podívat do jeho školy, která je pár set metrů odtud. Všichni tři se tam proto vydali. Potom chtěla jít dívka na zahradu u našeho domu, který se nachází přibližně dva kilometry daleko. Náš syn nic z toho dělat nechtěl, ale nemohl dívky zastavit. A samotné je zase nechtěl nechat jít, protože by se mohly ztratit. Tak je raději doprovodil, i když to celé dělali za zády rodičů a on ještě nikdy nebyl tak dlouho a tak daleko bez dospělého, který by na něho dohlížel – natož aby to nikomu neřekl.
Evidentně to byla pro něho velmi stresující situace, které byl vystaven nečekaně. Prožil si ji v izolaci, neboť nikdy předtím podobné „výzvě“ nečelil, respektive se žádného takového „zakázaného dobrodružství“ nezúčastnil. Jednoduše nevěděl, že se něco takového může stát.
Během vyprávění se rozplakal a působil dost vystresovaně. Po zbytek odpoledne nedokázal myslet na nic jiného a chtěl, abychom ho neustále něčím rozptylovali, aby už na tu hroznou situaci nemusel myslet.
Šlo o jasné známky nutkavých či vynucených myšlenek doprovázejících intenzivní konflikt-aktivní fázi, kterou bylo skutečně těžké přehlédnout. Přemýšleli jsme se ženou o tom, jak bychom mu mohli co nejrychleji pomoci najít řešení, aby intenzita konfliktu nezpůsobila nahromadění příliš velké konfliktní masy, což by vedlo posléze k závažnějším symptomům.
Syn nám rovněž sdělil, že tu dívku nechce už nikdy vidět. Vzhledem k tomu, že tito známí žijí velmi daleko, neplánovali jsme se s nimi tak jako tak v dohledné době znovu setkat. Ujistili jsme ho tedy, že se s tou rodinou dlouho neuvidíme a že se s tou dívkou už nesetká, pakliže nebude sám chtít. To mu pomohlo uklidnit se. Mimo to jsme se s ním hodně mazlili, aby měl pocit, že jsme zase s ním a hlídáme ho.
Byli jsme zvědaví, jaké příznaky se dostaví, protože jsme ještě nedokázali s jistotou říct, jaký druh konfliktního obsahu syn v dané situaci prožívá.
V podvečer jsme si všimli vyrážky. Po celých zádech měl spoustu zarudlých flíčků (viz foto, začátek vytváření vyrážky). Bylo zřejmé, že prodělal separační konflikt s jednou nebo oběma následujícími variantami:
Buď chtěl být od dívky oddělen, nechtěl s ní být (tj.
šlo o nechtěný kontakt, vnucený), ale nemohl ji „setřást“, a/nebo si prožil nechtěné odloučení od nás, rodičů (tento kontakt chtěl, ale byl od nás oddělený).
Lokalizace na zádech je typická pro situace, když se věci odehrávají „za
zády“, tj. když se něco děje tajně a bez dovolení. V daném případě došlo
k separaci za zády rodičů, bez našeho vědomí. Proto ji mozek „umístil“
dozadu. K této lokalizaci mohlo vést i to, že se syn „nedokázal
osvobodit, nebyl
schopen TO setřást ze zad“.
Zarudnutí a pupínky se objevují se začátkem postkonfliktní fáze (druhé, hojivé, pozn. překl.), týkají se epidermis (nejsvrchnější vrstvy kůže, pozn. překl.) a trvají tak dlouho, jak dlouho byl konflikt aktivní. V tomto případě se jednalo jen o několik hodin. A opravdu, druhý den ráno byly flíčky pryč. Zmizely. Natrvalo.
Šlo o nejintenzivnější a nejzjevnější konfliktní aktivitu,
jakou jsme u našeho syna na základě jeho nutkavých myšlenek do této doby mohli pozorovat. Byli jsme moc rádi, že jsme dokázali postupovat takto cíleně, abychom aktivovaný SBS
(Smysluplný
biologický zvláštní/speciální program, pozn. překl.)
provedli fází následující po vyřešení konfliktu rychle – a tudíž hladce.