Alergie na pepř
Aneta trpěla alergií na pepř od dětství. Více než 40 let. Jamile se v jejím jídle nacházel černý pepř, musela běžet na toaletu. Dostala totiž průjem... Příčinu jsme odhalili víceméně náhodou během společného jídla.
Aneta vyprávěla tento příběh:
V dětství sklízela její matka ze zahrady salát. Jednou byl plný mšic, a tak ho ochutila hojně pepřem, aby si toho při jídle nikdo nevšiml. V určitém okamžiku během jídla to však vyšlo najevo (šok) a Aneta reagovala konfliktem „musím se toho hnusného sousta zbavit“. Představa, že by mohla spolknout mšice, jí připadala nechutná.
Na tělesné úrovni se v ten moment navýšila motorická funkce střev, což způsobilo průjem, aby mohlo být „škodlivé sousto“ co možná nejrychleji
vyloučeno z těla ven. Černý pepř se v tu chvíli stal „kolejí“,
tj. při každé jeho konzumaci se v očekávání dalšího škodlivého sousta spustila výše popsaná stresová reakce, tento „zvláštní
program" pro střeva.
Aby si Aneta otestovala, zda jsme objevili skutečnou příčinu její alergie, měla si za úkol sama důkladně umýt salát a ujistit se, že na něm není ani jedna mšice. Potom si ho měla viditelně ochutit černým pepřem a při jídle si zvědomit, že to nejsou mšice, ale jen neškodný chutný pepř.
Jaký byl výsledek jejího experimentu?
Už nemusela pádit na toaletu!
A ani později už Anetu průjem netrápil. Její čtyřicetiletá alergie na pepř prostě zmizela!